|  
  Zvětšit ::: Země známá díky produkci vína, čaje a citrusových plodů s minimálním nerostným bohatstvím…
 Název CZ: 
Gruzínská republika
Název ENG: 
Georgia
 Originální název: 
Sak'art'velo
 Hlavní město: 
Tbilisi (1 254 500 obyv.)
 Počet obyvatel: 
4 694 110
 Rozloha (km2): 
69 700
 Hustota osob/km2: 
67,4
 Umístění: 
Západní Kavkaz, západní Asie
 Sousedi: 
Arménie, Ázerbájdžán, Rusko, Turecko
 Úřední jazyk: 
gruzínština
 Gramotnost: 
99 %
 Náboženství: 
gruzínští pravoslavní 65%, muslimové 11%
 Národnostní složení: 
Gruzínci 80%, Arméni 9%, Rusové 5%
 Politický stav: 
republika
 Členství v mezinárodních organizacích: 
OSN, CE, SNS, OBSE
 Měna: 
lari (GEL) = 100 tetri.
 Kurz (Kč): 
1 lari = 13,839   (25. 8. 2005)
 Časové pásmo: 
UTC +3, MSK (Moscow Time)
 Mezinárodní zkratka: 
GEO
 Doména (internet): 
.ge
 Předvolba (telefon): 
00995, 0099532
 mobil: 0099577, 009959
 Ekonomika: 
Od rozpadu SSSR se životní úroveň rapidně snížila. V současné době se hospodářství vzpamatovává a postupně roste.
 Zemědělství se na tvorbě HDP podílí z 1/3, a zaměstnává kolem 40% obyv.
 Inflace dosahuje kolem 12%, nezaměstnanost kolem 12%, zahr. dluh 1,9 mld. USD.
 Hlavní odvětví ekonomiky: 
zemědělství
 HDP (USD): 
12,8 mld.
 HDP (na 1 obyv. v USD): 
2 200
 Vodní plocha (km2): 
0
 Velká města: 
Batumi, Kutaisi, Poti, Rustavi
 Hlavní řeky: 
Kura, Riomi, Ingun, Alazani
 Moře: 
Černé moře
 Podnebí: 
subtropický pás
 Úhrn srážek: 
na východě jen zhruba 300 mm; v oblasti hl. města kolem 450 mm; na západě téměř 2700 mm; na svazích hor směřujících k moři až 4000 mm
 Roční teploty: 
v zimě průměrně 3-6 stupňů a v nejvyšších místech hor až -14 stupňů Celsia; v létě v nížinách 23-26 stupňů Celsia; v okolí hl. města 13 stupňů (v létě), extrémně +40 až -20 stupňů Celsia
 Reliéf: 
hory a podhůří tvoří téměř 80% plochy země; území nad 2000 m tvoří 20%; na severu Velký Kavkaz (nejvyšší vrchol Šchara 5068 m, dále Džangitau 5058 m a vyhaslá sopka Kazbek 5033 m); na jihu Malý Kavkaz (nejvyšší vrchol Didi Abuli 3304 m); Malý a Velký Kavkaz odděluje Kolchidská nížina a Alazanská rovina; na severu při pobřeží nížiny
 Flora: 
na pobřeží smíšené lesy (buky, duby, jasany, olše), ve vyšších polohách jehličnany
 Fauna: 
medvědi, rysi, vlci, kanci, srny, jeleni, množství druhů ryb
 Využití plochy: 
lesy (35%), pastviny (24%), orná půda (10%), ostatní (31%)
 Zajímavosti (architektura): 
citadela ze 13. stol. (Tbilisi), klášter v Gelatti z 12. stol.
 Popis státu:
 Historie:
 Kolem roku 60 n. l. při pobřeží řada řeckých kolonií. Východní část území pod nadvládou Peršanů. Ve 3. stol. šíření křesťanství.
 Na poč. 13. stol. patřila Gruzii celá oblast Kavkazu mezi Černým a Kaspickým mořem.
 Během invaze Mongolů se říše rozpadla na množství knížectví, která byla pod osmanskou nadvládou. Od 17. stol. území pod nadvládou Peršanů. Od 18. stol. se území postupně stalo součástí Ruské říše. Následovala rusifikace obyvatelstva.
 Dne 26.5.1918 vyhlášena nezávislá Gruzie. Následující rok se země stala součástí Zakavkazské federace (spolu s Arménií a Ázerbájdžánem). Od roku 1921 součástí Zakavkazské SFSR. V roce 1936 Gruzínská SSR.
 Po rozpadu SSSR se Gruzie stala opět nezávislým samostatným státem. V pol. 90. let došlo k vojenským konfliktům.
 
 
 Gruzie se administrativně dělí na 2 autonomní republiky, dále na 10 oblastí a hl. město.
 Země nemá příliš velké nerostné bohatství. Částečné zásoby uhlí, manganu a barytu.
 Mezi hlavní zemědělské produkty patří víno, ovoce, zelenina, čaj, tabák. Chová se skot a ovce.
 Vývoz: čaj, víno, citrusové ovoce, textilní zboží
 Dovoz: ropa a zemní plyn, stroje a zařízení, dopravní prostředky, spotřební zboží
 Země obchoduje převážně s Ruskem, Tureckem, Itálií, USA, Německem a Řeckem.
 | 
 
 
 |