 Zvětšit :::
Země z velkým turistickým potenciálem, který v současné době není plně využit.Název CZ:
Bulharská republika
Název ENG:
Bulgaria
Originální název:
Republika Balgarija
Hlavní město:
Sofie (1 116 000 obyv.)
Počet obyvatel:
7 520 430
Rozloha (km2):
110 910
Hustota osob/km2:
67,8
Umístění:
Balkánský poloostrov, jihovýchodní Evropa
Sousedi:
Jugoslávie (Srbsko), Makedonie, Rumunsko, Řecko, Turecko
Úřední jazyk:
bulharština
Gramotnost:
98 %
Náboženství:
pravoslavní (85%), muslimové (13%)
Národnostní složení:
Bulhaři (85%), Turci (9%), Romové (3%)
Politický stav:
republika
Členství v mezinárodních organizacích:
NATO, OSN, CE, OBSE, CEFTA
Měna:
lev (BGL) = 100 stotinek
Kurz (Kč):
1 lev = 15,186 (25. 8. 2005)
Časové pásmo:
UTC +2hod, EET (East European Time)
Mezinárodní zkratka:
BGR
Doména (internet):
.bg
Předvolba (telefon):
00359, 003592
mobil: 0035998, 0035948, 003598, 0035989
Ekonomika:
Od 90. let 20. stol. přechází země na tržní hospodářství. Na tvorbě HDP se podílí služby 56%, průmysl 28% a zemědělství 17%. Ve službách pracuje nejvíce obyv. (42%), 26% v zemědělství a 22% v průmyslu. Nezaměstnanost dosahuje poměrně vysokých 14%, inflace se blíží 5,5%.
Hlavní odvětví ekonomiky:
zemědělství
HDP (USD):
57,13 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD):
7 600
Vodní plocha (km2):
360
Velká města:
Burgas, Pleven, Plovdiv, Šumen, Varna
Hlavní řeky:
Dunaj, Marica, Struma
Moře:
Černé moře
Podnebí:
subtropický pás
Úhrn srážek:
v horách 1000 mm; na ostatním území průměrně 500-600 mm
Roční teploty:
v zimních obdobích průměrně -2 stupně (na severu) a 2 stupně Celsia (na jihu); v letních měsících průměrně 21 stupňů (v kotlinách) až 25 stupňů Celsia (v nížinách)
Reliéf:
Ze západu na východ se táhne pohoří Stará planina, s nejvyšší horou Botev (2376 m n. m.). Pohoří se k severu snižuje až na nížinu o výšce 100-400 m. Jihozápad hornatý, nejvyšší hora Vihren (2914 m n. m.). Na jihovýchodě nížiny a kotliny.
Flora:
subtropická biota
Fauna:
východoevropská zvířena obohacená zejména o plazy (želvy) a hmyz
Využití plochy:
orná půda (40%), lesy (37%), pastviny (18%), ostatní (5%)
Zajímavosti (architektura):
kostel sv. Michaela a Gabriela s křížovou kopulí v Nesebaru, Sofie (chrám Alexandra Něvského), Rilský klášter
Popis státu:
Od 5. stol. oblast obývána slovanskými a bulharskými kmeny. V 7. stol. vznikla první velkobulharská říše, která zaujímala téměř celý Balkánský poloostrov. Roku 865 přijal král Boris I. křesťanství. Pod vládou jeho syna dosáhla velkého rozkvětu. Roku 1018 ovládla zemi Byzanc. Roku 1185 založena Asenovci druhá bulharská říše. Roku 1393 území dobyto Turky. Do roku 1878 bylo území součástí Osmanské říše. Roku 1876 vypuklo velké protiturecké povstání. V období 1877-78 země obsazena Rusy. V březnu 1878 vzniklo Bulharského knížectví, formálně závislé na Osmanské říši. Ještě téhož roku země rozdělena z rozhodnutí Berlínského kongresu na dvě části: Bulharské knížectví (formální vazalský poměr k Turecku) a Východní Rumelii (autonomní provincie Osmanské říše). Makedonie zůstala součástí Turecka. Roku 1885 připojení Bulharska k Východní Rumelii. Roku 1908 vyhlášena plná nezávislost na Turecku. V letech 1912-13 proběhla první balkánská válka. V roce 1913 byla země v druhé balkánské válce poražena. V I. světové válce byla země na straně Ústředních mocností. Po jejich porážce ztratilo Bulharsko část území a s ním i přístup k Egejskému moři. Po válce byla politická situace nestabilní a roku 1923 došlo ke svržení vlády a nastolení diktatury. V září téhož roku se pokusili o převzetí moci komunisté. V roce 1926 došlo k obnovení koaliční vlády. V roce 1934 došlo k vojenskému převratu. V prosinci 1941 země vyhlásila válku USA a Velké Británii. Válku proti SSSR vyhlásilo až 5.9.1944. O něco později došlo k povstání a puči Vlastenecké fronty. Následně 28.10.1944 byla vyhlášena válka Německu. Po válce se dostali k moci komunisté, za aktivní pomoci SSSR. Dne 15.9.1946 vyhlášena Bulharská lidová republika. V roce 1949 vstup do RVHP a v roce 1955 do Varšavské smlouvy. Na podzim 1989 došlo v zemi k rozsáhlým demonstracím, které vedly ke změně režimu. 12.7.1991 přijata demokratická ústava. O rok později proběhly volby. V 90. letech došlo k nárůstu hospodářských problémů země.
Zemědělsky je využíváno 56% plochy země. Zemědělské produkty tvoří na severu země hlavně víno, pšenice, kukuřice, ječmen a cukrovka. Na jihu rýže, slunečnice, tabák, vinná réva, ovoce a zelenina. V údolí řeky Tundži se pěstují růže pro výrobu růžového oleje.
Turistický potenciál země není plně využitý. Navíc poslední několik let turistů ubývá (ekologické problémy).
Dopravní síť je poměrně hustá.
Dovoz: potraviny, textil, chemikálie, paliva a stroje
Vývoz: textil, železo, ocel, paliva a stroje
|
|